Tak teď po sakra dlouhé době píšu něco, co nejspíš zveřejním a číst si to tak budou desítky možná víc lidí, zvláštní pocit. Tahle situace si o to úplně žádá. Nejen že mám dost času na to, abych popřemýšlela nad celou situací a tím, co mě baví, ale mám i myšlenku, kterou bych chtěla sdělit co nejvíce lidem. Pojďme se zastavit a zamyslet, teď nám tím určitě nic neuteče.

  Už jsou to skoro tři týdny, co jsem doma - já a všichni studenti a školáci, dva týdny karantény pro pracující, pokud je home office možný.

  Na jednou se zastavíme a musíme si každý zvyknout a žít sám pode sebe. Tak málo lidí tráví čas samo se sebou, svými myšlenkami a pocity. Kdy jindy když ne teď by se měl každý věnovat sám sobě? Naslouchat svému tělu, duši a rozvíjet se...

  Kdy jindy si uvědomit to, co máme a zjistit největší priority, které pro náš život chceme?

Mně osobně jako měšťandě z paneláku chybí nejvíc příroda, zahrada s trávníkem, na který bych si mohla ve slunečný den lehnout. Chybí mi lidský kontakt, ten, který jsem do teď považovala za běžný, náhodný úsměv kolemjdoucích, posezení s přáteli. Nebo jsem si zkrátka uvědomila i to, jak svobodná normálně jsem - kdykoli můžu kamkoli, nic mě neomezuje kromě základních pravidel slušnosti a ohleduplnosti (které v téhle republice není málo, jak se postupně ukazuje).
 Myslím, že tohle teď chybí nejvíce snad každému a tak se hezky vracíme k našim přirozeným potřebám a prioritám pro život - příroda, přátelé (opravdoví, nejen online) a prostor/svobodu.
 Každý den jsem se s domácí karanténou naučila pracovat líp. Každý den se snažím udělat něco produktivního - uklidit, upéct, číst, cvičit a nebo zlepšovat to, na co třeba nebyl čas.
Vždy si večer říkám, co mě za den nejvíce potěšilo, většinou jsou to úplné maličkosti, ale svět se zdá pak i v malém bytě tak nějak hezčí a spokojenější.
Ve zdravém těle zdravý duch. No ne že by tohle bylo zrovna moje nejoblíbenější přísloví, ale něco na tom bude. Po pár dnech plných sezení a flákání se jsem sama pocítila potřebu se začít hýbat a musím říct, že se mě to zatím docela drží a baví mě to.
 Pojďme si tak zkusit něco nového, co jsme do teď neudělali a momentálně na to máme čas - číst novou knihu, upéct nový recept, zkusit novou hru, naučit se nějakému novému zvyku (např.: sklenice vody hned po ráno se mi opravdu osvědčila!).
Tak co? Jak to zvládáte vy? A už jste něco nového vyzkoušeli nebo se naučili? uRčitě se podělte a inspirujte mě :)